Novela zákona o přestupcích s účinností od 1. října 2016 nově upravuje pravomoc obcí ke zkrácení doby nočního klidu. Za rušení nočního klidu lze uložit pokutu do 15 tisíc Kč, ale i zákaz pobytu.

Noční klid v Česku je od 1. října 2016 závislý na obecních zastupitelstvech. Obce musí od 1. října formou obecně závazné vyhlášky schvalovat konkrétní akce, které by mohly narušit noční klid. Seznam akcí pak musí zveřejnit s dostatečným předstihem tak, aby se občané mohli na takové akce připravit. Vyhlášku musí schválit zastupitelstvo.

Vyplynulo to z novely zákona o přestupcích, jejíž část týkající se i nočního klidu začala v Česku platit 1. října 2016.

Dosud stačila organizátorům akcí, při kterých se počítalo s nedodržením doby nočního klidu, výjimka, o které rozhodoval obecní správní orgán, tedy úředník.

Nově o akcích porušujících dobu nočního klidu musí rozhodnout obecní zastupitelstvo, které schvaluje obecně závaznou vyhlášku obsahující seznam takových akcí, u kterých lze předpokládat nedodržení doby nočního klidu.

Noční klid je v Česku zákonem o přestupcích vymezen v čase od 22:00 do 6:00 hodin.

Akce mohou dále narušovat klid   

Akce, které pokračují i po 22:00 hodině, již podle novely zákona nebudou moci rušit noční klid, pokud nebudou schváleny zastupitelstvem v obecně závazné vyhlášce.

Pokud však takové akce budou zastupitelstvem obce schváleny vyhláškou a předem oznámeny občanům, budou tyto akce moci i nadále narušovat noční klid a to i po celou dobu zákonem vymezené doby od 22:00 do 6:00 hodin.

Za případné porušování nočního klidu (netýká se akcí schválených obcí ve vyhlášce) lze podle přestupkového zákona uložit pokutu 10 tisíc korun.

V případě opakování přestupku se tato pokuta může zvýšit na 15 tisíc Kč. Jako další sankce lze uložit napomenutí, zákaz činnosti, propadnutí věci či zákaz pobytu.

Příloha k nové zákonné úpravě nočního klidu v ČR
(vybráno z otázek a odpovědí Ministerstva vnitra k problematice nočního klidu v kontextu novely zákona o přestupcích, která s účinností od 1. října 2016 nově upravuje pravomoc obcí ke zkrácení doby nočního klidu)

Noční klid
Noční klid je určitý pokojný stav na určitém místě ve vymezenou dobu, na jehož zachování má společnost zájem za účelem spořádaného a poklidného soužití

Rušení nočního klidu
Za rušení nočního klidu jsou považovány takové projevy fyzických osob v době nočního klidu, které jsou způsobilé porušit nebo ohrozit občanské soužití a veřejný pořádek. Typicky se jedná například o hlasité hlasové projevy, reprodukovanou či živou hudbu nebo způsobování hluku jinou činností.

Doba nočního klidu
Doba nočního klidu je definována zákonem o přestupcích jako doba od 22. do 6. hodiny. Noční klid je regulován přímo na úrovni zákona, a to z důvodu celospolečenského a státem chráněného zájmu na jeho ochraně.
Zákonem stanovená doba nočního klidu platí automaticky ze zákona na celém území ČR bez ohledu na to, zda obec vydala či nevydala obecně závaznou vyhlášku.

Novela zákona o přestupcích (zákon č. 204/2015 Sb.)
Novela zákona o přestupcích od 1. října 2016 mění zmocnění pro obce ke zkrácení doby nočního klidu.
Znění § 47 odst. 6 zákona o přestupcích:

„Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.“

Konec výjimek
Od 1. října 2016 obce nebudou mít možnost udělovat výjimky z doby nočního klidu prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu obce, neboť výjimečné případy, kdy je doba nočního klidu kratší nebo žádná, budou moci obce stanovit přímo v textu obecně závazné vyhlášky.

Postih za rušení nočního klidu
Každý, kdo poruší noční klid, se dopustí přestupku, za jehož spáchání mu může být uložena zákonem stanovená sankce.
V případě, že obec obecně závaznou vyhláškou nezkrátí či nezruší dobu nočního klidu v den konání určité akce, bude hlučné jednání fyzických osob tento den v zákonem stanovené době nočního klidu postižitelné a obecní policie či obec jej bude řešit v rámci přestupkového jednání.

Sankce
Za rušení nočního klidu lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu do 10 000 Kč, v případě opakovaného spáchání přestupku do 15 000 Kč
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci,
e) zákaz pobytu.

Noční klid a Ústavní soud

• Ministerstvo vnitra se při výkladu nové zákonné úpravy nočního klidu odvolává na nález Ústavního soudu ze 7. června 2016, v němž se judikuje:
„Veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech. Tyto výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat, tedy aby lidé žijící v obci přesně věděli, kdy či za jakých okolností na nerušný odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nárok nemají, protože osoby tento jejich odpočinek narušující za to nebudou podléhat veřejnoprávní sankci.
Takovéto dny je třeba vymezit buď konkrétním datem (například 1. 1.), datovatelným obdobím (například velikonoční svátky) či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné.“

• K tomu Ministerstvo vnitra ČR podotklo:
„Obce by se proto měly při zkracování doby nočního klidu omezovat pouze na výjimečné případy a mělo by se tedy jednat jen o několik dní v roce.“

• Ministerstvo vnitra výslovně uvedlo, co má být považováno za „výjimečný případ“:
Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/16 je za výjimečný případ nutno považovat takovou událost, kdy je zájem na dodržení obecně závazné doby nočního klidu převážen zájmem na udržení místních tradic a upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity.

Předvídatelnost
Jak z přestupkového zákona tak i z citovaného nálezu Ústavního soudu vyplývá, že kratší nebo žádná doba nočního klidu by měla být stanovena jen a pouze ve výjimečných případech, a to tak, aby byl počet těchto nocí pro lidi žijící v obci předvídatelný a aby se mohli tito lidé na tyto výjimečné případy předem připravit.
Zákonem chráněný zájem na ochraně nočního klidu má proto přednost před konáním „narychlo“ svolaných akcí či oslav, při kterých by byla doba nočního klidu kratší nebo žádná, neboť lidé žijící v obci by se nemohli na tyto akce předem připravit a nebyla by splněna Ústavním soudem judikovaná podmínka předvídatelnosti těchto akcí.

Obce a koncerty
Pořádání koncertů či zábav je nadále plně v kompetenci pořadatelů. Zákon o přestupcích nepodmiňuje konání veřejnosti přístupných akcí typu koncertů či zábav speciálním povolením ze strany obce při splnění jiných podmínek (zábor veřejného prostranství apod.).
Povinností pořadatele takové akce, plynoucí ze zákona o přestupcích, nicméně je nerušit noční klid, tj. nekonat akci v době od 22. do 6. hodiny způsobem, který by mohl narušovat noční klid.
Pokud se po 22. hodině předpokládá rušení nočního klidu, bude – z důvodu celoobecní výjimečnosti akce a s ohledem na její předvídatelnost pro občany – od 1. října 2016 možné obecně závaznou vyhláškou (OZV) vymezit dobu nočního klidu kratší či žádnou. OZV schvaluje zastupitelstvo obce.

Akce po 22. hodině
V České republice není žádným zákonem omezeno konání kulturních či společenských akcí. K jejich pořádání není třeba souhlasu obce ani ohlášení konání této akce obci.
Akce může být konána, respektive může pokračovat i po 22. hodině, avšak pouze takovým způsobem, aby nebyl narušován noční klid. Pokud pořadatelé těchto akcí respektují dobu nočního klidu a neobtěžují ostatní občany hlukem, lze tyto akce konat i po 22. hodině.

Pokud se však jedná o akci, při níž by mohlo docházet k činnostem, které by mohly narušit noční klid (typicky hlasité projevy účastníků apod.) a tato není uvedena v obecně závazné vyhlášce jako výjimečný případ, měl by pořadatel takové akce po 22. hodině akci omezit tak, aby nedocházelo k rušení nočního klidu.

Pokud se jedná o akci, která byla obcí vymezena v obecně závazné vyhlášce, může tato akce po 22. hodině pokračovat způsobem, který by mohl narušovat noční klid.

Vyhláška a rodinné oslavy
Konání rodinných oslav není zákonem obecně nijak omezeno. Samozřejmě platí, že konáním rodinných oslav po 22. hodině nesmí docházet k rušení nočního klidu tj. k obtěžování ostatních občanů. Obecně lze konstatovat, že běžné rodinné oslavy není třeba a ani není žádoucí do obecně závazné vyhlášky zahrnovat. (sfr)