Hillary Clintonová není v Americe žádnou výjimkou v přístupu ke svému zdraví. Když v neděli pracovala, přestože měla se zápalem plic ležet doma, zachovala se stejně jako každý den miliony Američanů. Jedním z důvodů jejich ignorování potíží je i fakt, že USA jsou jediným vyspělým státem na světě, který negarantuje zákonem nárok na nemocenskou dovolenou.

„V Americe nikdo nesmí být nemocný. Nemoc je chápána jako slabost,“ uvedla pro BBC profesorka sociologie na Florida Atlantic University LeaAnne DeRigneová. Podle ní v USA stále převládá v zaměstnání postoj „být nepostradatelným“.

Nemoc potom zaměstnanci vnímají jako ukazatel, že svoji práci nezvládají, nestíhají, a jsou nespolehliví. Velká část z nich počítá, kolik dnů si může dovolit zůstat doma z finančních důvodů.

Téměř základní potřebou každého Američana je prý image poctivého a výkonného dříče.

Pokud v USA zaměstnanec onemocní či se mu narodí dítě, má 12 týdnů zaručeno, že nepřijde o své stávající místo. Zákon o rodině a nemocenské zavedl v roce 1992 manžel současné demokratické kandidátky o post v Bílém domě Bill Clinton.

Mnoho společností umožňuje Američanům také vzít si několik dní „nemocenské“ jako součást jejich zaměstnaneckých výhod. Ti s nižšími příjmy mají ale počty jednoduché. Každý den nemoci přijdou o denní plat.

V tomto ohledu je nejvstřícnější zemí světa naopak Nizozemsko, kde firmy vyplácejí 70 % platu nemocnému zaměstnanci až po dobu 2 let.

V rámci EU je na tom s nemocenskou nejhůře Británie. Po dobu 28 týdnů mohou nemocní pobírat paušální dávky ve výši asi 88 liber týdně.

Země EU také zaručují zaměstnancům minimálně 20 dní ročně neplaceného volna. V USA taková minimální hranice neexistuje, průměrně Američané tráví na dovolené za rok asi polovinu, tedy 10 dní.

Denní pracovní dobu si sami dělají flexibilní, a často „přetahují“ obvyklých a doporučovaných maximálně 8 hodin. To vše má dopady na americké veřejné zdraví. Nicméně mnohým obyvatelům USA nic jiného nezbývá, pokud nechtějí skončit bez práce.

Téměř čtvrtina dospělých Američanů zažila podle průzkumů vyhazov kvůli nemoci či péči o blízké. Podle DeRigneové tak ve Spojených státech velká část rodin utratí za zdravotní péči více peněz následkem dlouho neřešených zdravotních problémů, jejichž léčba je mnohem nákladnější.

Důvodem je opět oddalování léčby a docházení do práce i při nemoci.

V Kalifornii loni takto nakazil zaměstnanec mexického fast-food řetězce Chipotle zákazníky a způsobil v oblasti virovou epidemii. Společnost od té doby požaduje po 50 tisících zaměstnancích, aby si vzali v době nemoci placené volno. Pracovat mohou přijít až 5 dní po odeznění symptomů.

Veškeré pokusy Obamovy administrativy na zavedení placeného nemocenského volna narazily zatím na tuhý odpor na Capitol Hill, přestože veřejnost by podle průzkumů zákon přivítala.

Republikáni tvrdí, že by ublížil malým a středním podnikům a vedl ke ztrátě pracovních míst. Sarkasticky také poznamenali, že Amerika by se mohla poučit od údajně méně tvrdě pracujících evropských národů.

Jejich prezidentský kandidát Donald Trump se sice k problému jasně nevyjádřil, přislíbil ale alespoň placenou mateřskou.

Clintonová po své případné výhře hodlá zavést 12 týdnů placené nemocenské. (hej)