Provozovatele fyzických výherních automatů zasáhne od roku 2015 vždy výhradně sazba loterijní daně 35 %. Sázkařská či loterijní společnost bude zdaněna vždy sazbou 23 %.

Stát letos na odvodech z hazardních her vydělal podstatně více než vloni. Na konci srpna, tedy za prvních 8 měsíců letošního roku, vybral na loterijních odvodech 3,1 miliardy Kč, zatímco loni za stejné období jen 1,93 miliardy Kč. Největší provozovatelé sázek a loterií se však na těchto odvodech do státní kasy ze svého obratu podílejí menším podílem, než běžné herny či kasina.

Důvodem je rozdílná sazba loterijní daně pro různé hry. Ministerstvo financí nechalo systém znovelizovat tak, že od začátku letošního roku se hernám a kasinům loterijní daň zvýšila z 20 procent na sazbu 28 % (vedle toho ještě herny platí za provoz každého přístroje), zatímco například provozovatelé číselných loterií a kurzových sázek platí podstatně nižší, 23% sazbu daně.

Nárůst loterijních odvodů do státní kasy je přitom markantní. Meziročně stát vybral o 63 % více. U jiných daní byl nárůst výběru podstatně nižší, když například u DPH se příjem státu zvýšil jen o zhruba 2 procenta.

Od ledna bude sazba 35 procent

Od ledna 2017 přitom dojde k dalšímu zvýšení sazby loterijní daně (jedná se o daň z obratu) pro klasické kamenné herny na 35 %, zatímco číselné loterie a kurzové sázky si zachovají dnešní sazbu 23 %.

Situace je z hlediska právní úpravy o něco komplikovanější, ale prakticky přináší další legislativní, respektive daňové zvýhodnění loterií a sázek, tedy firem, které čím dál větší část příjmů generují na internetu.

A naopak, stát ještě hlouběji sáhne do kapes heren a kasin.

Zvýhodnění internetového hazardu

Zákon při stanovení daňových sazeb formálně nerozlišuje, zda jsou jednotlivé typy her provozovány v „kamenné“, tedy fyzicky existující herně (na výherních přístrojích) nebo na internetu.

„Sazba odvodu z loterií nebo jiných podobných her a sazba daně z hazardních her se vždy odvíjí od druhu hazardní hry,“ informoval Filip Běhal z oddělení pro vnější vztahy a komunikaci ministerstva financí.

Jenomže zatímco například klasické kurzové „sportovní“ sázení je čím dál masivněji provozováno na internetu, žádná tzv. „technická hra“ (provozovaná pomocí elektronických herních zařízení) není na internetu povolena…

Jinými slovy, provozovatele fyzických výherních automatů zasáhne vždy výhradně sazba loterijní daně 35 %. Naopak, sázkařská či loterijní společnost bude zdaněna vždy sazbou 23 %, bez ohledu na to, zda jejich zákazník své tipy zadává v kamenné prodejně či na internetu.

Regulatorní stopka

Ministerstvo financí tvrdí, že nárůst loterijní, tedy obratové daně u kamenných heren bude v praxi nižší než plných 35 % a to z důvodu změny ve výpočtu poplatku za herní zařízení.

Podle reálných propočtů však u klasických heren dojde k podstatnému zvýšení zátěže způsobené loterijními daněmi.
Nedávné novelizace loterijních zákonů tak fakticky vystavily tradičním hernám daňovou a regulatorní stopku.

Naopak, pomocí rozdílných sazeb loterijní daně stát pomohl k dalšímu rozvoji loteriím a kurzovému sázení, které se čím dál masivněji rozbíhá zejména na internetu.

Úřady přitom nedávno zveřejnily varování před nárůstem internetového hazardu, který se stává klíčovým problémem loterijního byznysu.

Neférové podmínky

Babišův rezort však nesouhlasí s tím, že by daňové zvýhodnění pro část hazardního byznysu prohloubilo nespravedlnost na trhu.

„Ministerstvo financí jednoznačně odmítá, že by stávající podoba zákona nastavovala neférové podmínky. Počítáme s vypracováním ´ex post RIA´, tedy vyhodnocením reálných dopadů již přijaté regulace a teprve na základě tvrdých dat se rozhodneme, zda v budoucnu nepřistoupíme k doladění některých regulačních mechanismů,“ uvedl zástupce ministerstva.

Zástupce loterijní branže zase argumentují tím, že právě jejich druh hazardu je ten nezávadný a jeho daňové zvýhodnění je proto namístě.

„Pro ´nezávadné´ loterie byla sazba schválena ve výši 23 %. Došlo tedy k jednoznačné diferenciaci na základě společenské nebezpečnosti, což je dobře,“ prohlásil Václav Friedmann, ředitel firemní komunikace Sazky.

„Online sázení na sportovní výsledky je rozhodně nesrovnatelně bezpečnější, než ´tvrdý hazard´ na výherních automatech nebo kvízomatech,“ reagoval Václav Sochor, vedoucí oddělení komunikace společnosti Tipsport.

Internetový hazard roste

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) ve své výroční zprávě za rok 2015 poukázalo na významný přesun hráčské komunity na kurzové sázky a hraní na internetu.

Počet kamenných provozoven s výherními automaty se v roce 2015 snížil o téměř 19 %. Přesto celková výše vkladů do hazardních her vzrostla o 10 %, když objem kurzových sázek na internetu se vyšplhal na celkových 38,1 mld. Kč

„Hazard v kamenných pobočkách přestává být pro hráče atraktivní a naopak internetové hraní zažívá nebývalý rozkvět. Tomu zřejmě odpovídá i podíl závislých hráčů podle jednotlivých typů her,“ připustil Filip Běhal z ministerstva financí.

„O to více považujeme za důležité, že byl přijat nový zákon o hazardních hrách, který zvýší ochranu hráčů a znemožní působit na trhu nelegálním provozovatelům,“ zdůraznil.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil potvrdil, že nárůst v oblasti hazardu je dán zejména zvyšujícím se zájmem o kurzové sázení a on-line hraní.

Na internet zřejmě vstoupí i Sazka, která si novou loterijní legislativu pochvaluje.

Loterijní hry, jako jsou například Sportka či Eurojackpot, je dnes možné hrát pouze prostřednictvím terminálové sítě Sazky, tedy na různých prodejních a obchodních místech. Od ledna 2017 však bude možné tyto hry nabízet i na internetu.

„Díky nové legislativě budeme moci oslovit nové zákazníky a zároveň lépe cílit na ty současné,“ uvedla Sazka.

Ta loni zvýšila čistý zisk meziročně o 94 procent na 994,5 milionu korun. Tržby firmy vzrostly o 23 procent na 11,3 miliardy korun.

Alarmující hazard mladých

Alarmující je však podle odborníků také nárůst počtu nových sázkařů z řad mladistvých. Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uváděli nejčastěji respondenti ve věkové skupině 15-24 let následováni respondenty ve věku 25-34 let.

Ve všech věkových skupinách bylo nejčastější kurzové sázení, následované hraním hazardních her na internetu.
Problémy nárůstu internetového hazardu se tak prakticky týkají typických velkých sázkařských firem, jako je Tipsport, Fortuna a Chance, jejichž byznysu se zvýšení „loterijní“ daňové sazby z 28 na 35 procent nedotkne.

„Sázení po internetu je jasný a nezvratitelný trend. I proto děláme společně s ministerstvem a všemi zainteresovanými stranami maximum pro to, aby i sázení po internetu bylo bezpečnou zábavou,“ podotkl k tomu Václav Sochor z Tipsportu.

Sázkové společnosti Tipsport v roce 2015 vzrostl objem přijatých kurzových sázek v Česku meziročně o 22 % na zhruba 27 miliard korun. Firma uvedla, že vysoký růst byl způsoben zájmem o internetové sázení a rozšířením kurzové nabídky.

Ve prospěch nižší loterijní daňové sazby, kterou v Česku může využívá Tipsport, argumentoval s poukazem na situaci v zahraničí.

„Pokud jde o sportovní sázení, je nová daňová sazba (23 % v ČR; pozn. redakce) jednou z nejvyšších v Evropě. Přitom státy, kde bylo sázení na sportovní výsledky zdaněno příliš vysokou sazbou, zaznamenaly masivní nástup černého trhu, kterému licencované sázkařské firmy nebyly schopny konkurovat. Výsledkem například v Polsku je zcela nekontrolovaný černý trh ovládaný nelegálními servery,“ konstatoval Sochor.