Podle inspektorů NKÚ chybovalo i ministerstvo financí pode vedení Andreje Babiše
Programové financování v ČR selhává. V letech 2009 až 2015 jím přitom prošlo 415 miliard korun. Místo aby ale sloužilo k vyhodnocení budoucích i už proběhlých výdajů, je jejich pouhou evidencí. Systém tak existuje pouze formálně a je nefunkční, zjistil při kontrole Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
NKÚ prověřoval finance vynaložené na informační systémy k podpoře programového financování a dotací. Programové financování slouží k vyčlenění peněz ze státního rozpočtu na cíle, které si stát stanovil na základě svých priorit.
Rozpočtování orientované na cíle kromě jiného ukazuje, čeho chce stát v dané oblasti dosáhnout, jakým způsobem toho chce dosáhnout, a kolik bude dosažení stanoveného cíle stát peněz.
Programové financování má poté zajistit, aby byly výdaje plánované ze státního rozpočtu účelné a efektivní.
Ke špatnému fungování celého systému podle NKÚ přispívá prodlužování programů i nedostatečné určení cílů a prostředků k jejich dosažení. Kvůli těmto základním chybám pak není možné vyhodnotit, zda program skutečně plní svou funkci.
Ministerstvo financí například u žádné z 24 kontrolovaných akcí programového financování vůbec nestanovilo cíle ani indikátory výsledků.
U dvou kontrolovaných programů také ministerstvo samo sobě trvání programů prodlužovalo. A to i v době, kdy už měly být ukončeny.
NKÚ na tuto špatnou praxi poukazuje ve svých kontrolách opakovaně.
Hlavně kvůli formálnosti programového financování skončila ČR podle NKÚ nejhůře v hodnocení vybraných výkonnostních ukazatelů rozpočtového procesu za rok 2015 ve srovnání se Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Slovinskem nebo Německem.
Stát vybudoval hned několik informačních systémů, v nichž shromažďuje data o investicích státu a o dotacích. Jejich správci jsou Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství.
Přestože za tyto informační systémy stát v letech 2009 až 2015 zaplatil více než 338 milionů korun, data v nich nejsou kompletní a spolehlivá, a systémy tak neplní podle kontrolního orgánu účel, pro který vznikly.
Například GFŘ evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad jako poskytovatele dotací ve výši 278 milionů korun, přestože NKÚ nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl.
Nekompletnost údajů v informačních systémech prokázali kontroloři při srovnání údajů o dotacích poskytnutých deseti neziskovým organizacím v letech 2013 a 2014.
„Ministerstvo při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s těmito informačními systémy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože některé z nich neoprávněně zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže. Šlo například o zakázky na projektové dozory,“ dodal NKÚ. (hej)
