Nejnižší nárůst průměrné mzdy hlásí statistiky v hlavním městě Praze (3,2 %), což začíná být již tradice

Ve 2. čtvrtletí 2016 v Česku opět zrychlil růst mezd, vzrostla zaměstnanost a naopak se prohloubil nedostatek volných pracovních sil. Průměrná mzda nominálně vzrostla o 3,9 % na 27 297 korun. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). 

Za celé pololetí dosáhla průměrná mzda v Česku 26 898 korun, což je o 4,2 % více než loni. Letošní růst reálné výše mzdy za pololetí i druhé čtvrtletí je nejvýraznější za posledních 9 let. Mzdy má zvyšovat hlavně nedostatek pracovníků.

V meziročním srovnání činil přírůstek na mzdách 1 074 Kč (4,2 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 0,4 %, reálně se mzda zvýšila o 3,8 %.

Míra zaměstnanosti v ČR dosáhla dalšího rekordu (71,7 %) a meziročně vzrostla o 1,6% bodu.

Míra nezaměstnanosti zůstává v Česku podle statistik i letos jednou z nejnižších v Evropské unii a počet volných pracovních míst hlášených na Úřad práce se přiblížil nejvyšším hodnotám roku 2008.

Statistiky ukazují také vytrvalý růst ekonomické aktivity obyvatel.

Tři ze čtyř lidí v práceschopném věku (15-64 let) v ČR se účastní trhu práce. Zásluhu na tom má rychlý růst celkové zaměstnanosti: počet osob v hlavním zaměstnání se například meziročně zvýšil o 1,7 % na 5 128,5 tisíc.

Počty sebezaměstnaných oproti tomu stagnují a zvyšuje se počet pracujících v zaměstnaneckém poměru, který přináší vyšší životní jistoty.

Míra zaměstnanosti ve 2. čtvrtletí 2016 dosáhla 71,7 %. Rychlejší byl růst míry u žen (o 1,9 p. b. na 64,2 %), zatímco míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,2 p. b. na 79,0 %. Současná míra zaměstnanosti žen je o cca 8,5% bodu vyšší než před 6 lety. U mužů jde zhruba o 6% nárůst.

I přesto ale zůstává zaměstnanost českých žen výrazně nižší než mužská. V rámci EU je tento rozdíl větší než ve většině zemí.

Vedle generačního posunu se ve statistických údajích projevuje prodlužování délky pracovního života. Mladších pracujících ubývá a narůstá počet zaměstnaných starších 60 let, což nejvýrazněji ovlivňuje celkový ukazatel; celý trh práce tak „stárne“.

Pokračovalo také snižování nezaměstnanosti. Od krizových let klesla míra nezaměstnanosti již zhruba na polovinu. Tento trend potvrzují i údaje Úřadu práce ČR.

Poslední 2 roky došlo v ČR také k rychlému nárůstu počtu volných pracovních míst – ke konci července 2016 jich bylo hlášeno již 136 tisíc. Nabídka se však podle ČSÚ na českém trhu práce nesetkává s poptávkou. Firmy málokdy najdou skutečně vhodného uchazeče na Úřadu práce a podobně i například pro vzdělanější nezaměstnané uchazeče o práci úřady také příliš mnoho adekvátních nabídek nemají.

Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ potvrzují trend v růstu počtu zaměstnanců. Ve 2. čtvrtletí 2016 ve srovnání se stejným obdobím loňska přibylo 70,5 tis. zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané, což je relativní nárůst o 1,8 %.

Přes tento celkově pozitivní trend existují menší části ekonomiky, které se na něm nepodílejí.

Zejména v odvětví těžba a dobývání je dlouhodobě špatná situace spojená s propouštěním zaměstnanců. Ve 2. čtvrtletí 2016 jich opět meziročně ubylo, nyní o 1,6 tis., což je -5,4 %. Za posledních 8 osm let již ubylo 31 % původního počtu zaměstnanců tohoto odvětví.

Také v zemědělství, lesnictví a rybářství, které sráží nízké výkupní ceny potravinářských surovin, ubylo na tisíc zaměstnanců (-1,1 %).

V bankách berou v ČR zaměstnanci průměrně přes 53 tisíc

Průměrná mzda nominálně vzrostla ve 2. čtvrtletí 2016 o 3,9 %. Na tomto růstu se více podílela podnikatelská sféra (3,9 %), zatímco v nepodnikatelské rostly platy poněkud pomaleji (3,6 %). 

V období do roku 2013 docházelo k pozvolnému oslabování mzdové dynamiky, až došlo k propadu průměrné mzdy.

Od roku 2014 se trend zvrátil, situace se podle ČSÚ zlepšuje a v prvních dvou čtvrtletích roku 2016 jsou nominální nárůsty průměrné mzdy relativně vysoké.

Ve srovnání se situací před krizí, tedy do roku 2008, je nyní zanedbatelná inflace. Průměrná mzda se tak zvyšuje reálně takřka stejně jako nominálně a dochází k silnému růstu kupní síly výdělků.

Růst objemu mezd je navíc díky rostoucí zaměstnanosti ještě rychlejší než růst průměrné mzdy. Oproti prvnímu čtvrtletí tohoto roku meziroční růst průměrné hrubé mzdy zpomalil.

Podobně jako vývoj počtu zaměstnanců byl ve 2. čtvrtletí 2016 i mzdový růst v jednotlivých odvětvích různorodý. Nominální nárůsty ke stejnému období loňska se pohybovaly od 1,0 % až po 6,9 %.

Nejvyšší mzdový růst byl v peněžnictví a pojišťovnictví, kde šlo o vliv výplaty vysokých mimořádných odměn. V bankách a pojišťovnách se také průměrná mzda udržela na nejvyšší úrovni (53 471 Kč) a představuje zhruba dvojnásobek průměru ostatních odvětví.

Tradičně nejnižší jsou průměrné mzdy ve dvou odvětvových sekcích: v ubytování, stravování a pohostinství (15 437 Kč) a v administrativních a podpůrných činnostech (17 897 Kč). Ve zpracovatelském průmyslu, který zaměstnává 1 122,2 tisíc zaměstnanců, vzrostla průměrná mzda o 3,9 % na 27 619 Kč; v obchodě se zvýšila o 3,7 % na 25 390 Kč.

Růst průměrné mzdy se nejvýrazněji projevil v Ústeckém kraji a na Vysočině (shodně 4,6 %), těsně následován Zlínským krajem (4,5 %).

Nejnižší nárůst průměrné mzdy hlásí statistiky v hlavním městě Praze (3,2 %), což začíná být již tradice, uvedl v tiskové zprávě ČSÚ. (hej)