Učitelé podle amerických odborníků přetěžují děti a dávají jim příliš náročné domácí úkoly nebo jim jich dávají příliš mnoho.

Domácí úkoly dětem škodí. Takový je faktický závěr studie amerických vědců. Učitelé prý přetěžují děti, dávají jim příliš náročné domácí úkoly nebo jim jich dávají příliš mnoho. Podle studie přitom dětem v 1. třídě stačí na domácí přípravu jen 10 minut denně.

Podle vědců může více domácích úkolů dětem v důsledku přivodit i zdravotní problémy.

Nová studie vysvětluje stres z domácích úloh, které se v některých domácnostech mění v noční bitvy plné soustředění a dílčích úspěchů a neúspěchů.

Studii zveřejnil magazín The American Journal of Family Therapy. Z výsledků vyplývá, že v prvních letech dostávají děti ve škole mnohem více domácích úkolů, než doporučují pedagogické kapacity. V některých případech učitelé dávají žákům až třikrát více úkolů oproti odborným doporučením.

Tento standard udává, že v 1. třídě by měly děti domácí přípravě do školy věnovat maximálně 10 minut denně, ve 2. třídě 20 minut, ve 3. třídě 30 minut, a tak dále.

Normu nazvanou „Pravidlo 10ti minut“ přitom v USA schválily národní vzdělávací a rodičovské instituce (National Education Association and the National Parent-Teacher Association).

Tento standard udává, že v 1. třídě by měly děti domácí přípravě do školy věnovat maximálně 10 minut denně, ve 2. třídě 20 minut, ve 3. třídě 30 minut, a tak dále. V posledním ročníku střední školy pak příprava při dodržování pravidla zabere 120 minut (2 hodiny).

Asociace pak zcela odmítají domácí úkoly v mateřské škole.

V rámci nynější studie vyplňovalo dotazníky na 1100 anglicky a španělsky mluvících rodičů amerických školáků. Z nich vyplynulo, že v 1. třídě děti musejí plnit třikrát více domácích úkolů, než doporučují specializované národní instituce.

Domácí úkoly v mateřské škole jsou nesmysl

Podle údajů získaných od rodičů prvňáci trávili nad domácími úkoly běžně kolem 28 minut denně. Druháci pak v průměru 29 minut oproti 20 doporučovaným. Objevily se i případy, kdy děti v mateřské škole dostaly úkol, na jehož splnění doma potřebovaly také 25 minut.

Studie se účastnili zástupci několika univerzit a středních škol. „Pro mě bylo naprosto šokující zjištění, že děti v předškolním věku, které by vůbec neměly vědět co to je domácí úkol, byly zatěžovány jako by chodily již do třetí třídy,“ řekla k výzkumu dětská psycholožka Stephanie Donaldson-Pressmanová z  New England Center for Pediatric Psychology.

Příliš mnoho domácích úkolů mění postoj dětí ke škole jako takové, ke spolužákům ve třídě, má negativní vliv na sebevědomí dětí a celkovou kvalitu jejich života.

„Každý, kdo se někdy snažil udržet u stolu 5ti leté dítě, musí vědět jaké to je, nutit ho ještě k tomu 25 minut pečlivě plnit domácí zadání. Chci říci, že děti si v tomto věku chtějí především hrát a být venku, a to je přesně to, co je pro ně nejdůležitější a opravdu i nejlepší,“ vysvětlila Donaldson-Pressmanová.

Na toto téma napsala i knihu a ví tak prý, jak negativní dopad může mít na rodinu a život dítěte nadměrná zátěž v podobě náročných domácích úloh.

„Cena je obrovská. Nesčetná data ukázala, že nejenže tam není absolutně žádný dopad pozitivní, existuje ale i mnoho důkazů o značné škodlivosti takového přístupu. Příliš mnoho domácích úkolů mění postoj dětí ke škole jako takové, ke spolužákům ve třídě, má negativní vliv na sebevědomí dětí a celkovou kvalitu jejich života,“ dodala psycholožka.

Loňská studie zaměřená na středoškoláky jí dává za pravdu. Děti, které byly domácími úkoly zatěžovány příliš, žily v neustálém stresu, nedostatek rovnováhy v jejich životě měl záhy za následek zdravotní problémy jako jsou žaludeční vředy, časté migrény, nedostatek spánku, výjimečný nebyl ani znatelný váhový úbytek.

Psycholožka také upozornila, že domácí úkoly používají ne zřídka učitelé ve Spojených státech k diskriminaci cizojazyčných rodin a chudších a méně vzdělaných vrstev.

Vzdělanější rodiče se nebojí zeptat na správné řešení

Pečlivá, častá a dlouhá domácí příprava do školy neznamená nutně následný úspěch při studiu. Výzkumy v tomto směru nejsou jednoznačné. Analýza v roce 2006 potvrdila, že při delší domácí přípravě mají studenti a žáci lepší studijní výsledky. Tato závislost navíc stoupala s věkem – platila spíše pro střední školy než pro základní.

Následná studie z roku 2012 ovšem žádnou souvislost mezi domácím studiem, věkem a úspěchy ve škole nepotvrdila.

Aktuální studie se nyní zaměřovala také na celkový vliv domácích úkolů na rodinu. A zjistila, že čím méně jsou děti úspěšné při plnění domácích úloh, tím více narůstá napětí ve vztazích mezi rodinnými příslušníky. Konflikty přitom byly o 200 % pravděpodobnější v rodinách, v nichž ani jeden z rodičů neměl alespoň středoškolské vzdělání.

Řešením ale v takových případech rozhodně není podle odborníků také častý přístup, kdy rodič za dítě úkoly udělá, neměl by po něm dokonce ani opravovat chyby.

Vzdělanější rodiče jsou podle Donaldson-Pressmanové sebejistější, nikoliv však co se týká znalostí a vědomostí, ale ve vztahu ke škole a pedagogům. Dokáží spíše komunikovat se školou, kde jim odborníci mohou poradit a doporučit vhodnou dobu na domácí přípravu jejich potomka.

Nevzdělaní rodiče jsou pak podle ní často hluboce přesvědčeni, že pokud dítě doma nezvládá učební látku, ve škole „jistě dělalo všechno jiného než se učilo“. Jenže takový přístup podle psycholožky roztáčí kolo hádek rodičů s dětmi, které se cítí být uražené, raněné, a na téma s nimi přestávají mluvit. Pak už zbývá jen aby spolu začali bojovat rodiče a rodinná katastrofa je hotová.

Řešením ale v takových případech rozhodně není podle odborníků také velmi častý přístup, kdy rodič za dítě úkoly udělá, neměl by po něm dokonce ani opravovat chyby. Pro učitele má být splněný domácí úkol ukazatelem, že žák studijní látku pochopil, či naopak kde má ještě nedostatky.

Navíc se tím děti učí do budoucna i dělat a přiznávat chyby a najít si vlastní motivaci k učení. (red)