Turecký ústavní soud rozhodl, že pohlavní styk s 12letým dítětem nemusí být sexuálním zneužitím. Ankaru proto zástupci Rakouska a Švédska nařkli z rasismu a islamofobie. Reakce švédského ministerstva zahraničí vyvolala diplomatickou roztržku mezi oběma zeměmi.
Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová vyjádřila obavu, že nezletilé dívky v Turecku nebudou nyní již zákonem dostatečně chráněné před sexuálním zneužitím. Vzápětí ji podpořila v tomto postoji celá švédská vláda, uvedly agentury AFP a AP.
Turecká váda zareagovala prohlášením, že poznámky Wallströmové byly „nepodložené, neobjektivní, a zavádějící“.
Podle Ankary bylo rozhodnutí soudu špatně interpretováno, a to také rakouskými vládními představiteli. Turecké ministerstvo zahraničí si proto předvolalo na následující dny švédské a rakouské diplomaty, což je považováno za veřejnou důtku.
Turecký vicepremiér Mehmet Simsek napsal na twitteru, že Wallströmová byla dezinformována: „Nic tak hloupého se v Turecku neděje. Zkontrolujte si informace,“ vzkázal do Švédska.
Důvodem celého skandálu je červencové rozhodnutí tureckého ústavního soudu, kterým zrušil předchozí definici zneužívání nezletilých v trestním zákoníku. Podle té bez ohledu na pohlaví je sex s dítětem mladším 15 let označen za „sexuální zneužití“.
Soud vzal na vědomí stížnost, že zákon nerozlišuje mezi sexuálními akty s „mladým člověkem a malým dítětem“. Děti ve věku 12 až 15 let jsou podle rozhodnutí schopné již samy pochopit význam sexuálního aktu, který by mohl být považován za trestný čin (především pak muži).
Zákon by měl proto podle všeho následně rozlišit závažnost trestného činu sexuálního zneužití s ohledem na věk údajného násilníka i oběti.
Zrušení má vstoupit v platnost v lednu 2017, parlament by poté do 6 měsíců měl stanovit úpravy v zákoně.
Vídeň hlavním městem rasismu
Turecká vláda si stěžuje v této souvislosti také na Rakousko, kde například v médiích vyšla zpráva, že Turci umožňují sex s dětmi mladšími 15 let. Ministerstvo zahraničí v Ankaře označilo podobná vyjádření za „poškození obrazu“ celé země.
Vztahy mezi Tureckem a Rakouskem jsou dlouhodobě vypjaté. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil začátkem srpna tureckou vládu označil za diktaturu. Kancléř Sebastien Kern vyzval po státním převratu v Turecku 15. července k zastavení přístupových jednání s Evropskou unií.
Hlavní poradce tureckého prezidenta Burhan Kuzu v reakci označil rakouského kancléře za „Nevěřícího“. „Evropská unie tak jako tak půjde ke dnu,“ dodal. Ministr zahraničí posléze označilo Vídeň za „hlavní město radikálního rasismu“.
Turecko dnes v souvislosti s vyšetřováním červencového pokusu o puč vydalo také dva dekrety, kterými propouští více než 2000 policistů a stovky příslušníků armády. Uvedla to agentura Reuters.
Po nezdařeném pokusu o státní převrat policie zadržela již na 40 tisíc lidí, 17 tisíc z nich bylo zatčeno. V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 80 tisíc soudců, prokurátorů, policistů, úředníků či učitelů. Pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí.
Během pokusu částí armády o svržení vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zemřelo v Turecku na 240 lidí.
(hej)
