Demokratická kandidátka na příštího prezidenta USA Hillary Clintonová podobně jako její republikánský konkurent Donald Trump představila své ekonomické plány v čele Ameriky. Během prvních 100 dní v úřadu dá podle svého slibu práci 10 milionům lidí a investuje proto do politiky nejvíce peněz od konce 2. světové války.
„Během mých prvních 100 dní v úřadu zažije Amerika největší ekonomickou investici v poválečných letech,“ řekla bývalá první dáma a posléze také ministryně zahraničí USA během svého projevu ve státě Iowa.
Clintonová hodlá investovat „do výstavby letišť, silnic, mostů a tunelů“ a vytvořit tak nové pracovní příležitosti pro americkou střední třídu.
„Zastávám staromódní názor, že střední třída je ta část společnosti, která pozvedne americkou ekonomiku,“ uvedla Clintonová podle agentury DPA. S tím, že její plány vytvoří až 10,4 milionu nových pracovních příležitostí. Američanům také slíbila minimální mzdu ve výši 15 dolarů (cca 365 korun) na hodinu.
Její odhady odpovídají datům analytické společnosti Moody. Autorem zprávy je Mark Zandi, který patří v předvolební kampani k jejím podporovatelům. Volební štáb Hillary Clintonové zřídil v těchto dnech webové stránky, na nichž mohou bývalé první dámě vyjádřit podporu členové a stoupenci Republikánské strany (kteří nepodporují republikánského kandidáta Trumpa) i nezávislí.
Stránka čítá i zhruba 50 jmen vlivných osobností. Mezi prominenty je například šéfka počítačové společnosti Hewlett Packard Enterprise Meg Whitmanová, bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, či někdejší šéf amerických zpravodajských služeb John Negroponte.
Zatímco Donald Trump vyzval k odporu proti Clintonové například zastánce volného držení zbraní a slíbil ukončení nevýhodných ekonomických dohod USA (mezi něž patří i mezinárodní dohoda o ochraně klimatu), demokratická kandidátka naopak přislíbila také podporu pro obnovitelné zdroje energie.
Kdo chce zabít Hillary Clintonovou?
Trumpův výrok kritici označili včera za otevřenou výzvu k násilí. On sám přičetl toto vyjádření médiím, která prý jeho slova ale pochopila nesprávně. „Když se ucházíte o post prezidenta USA, musíte počítat s tím, že vaše slova budou mít dalekosáhlé následky,“ vzkázala nepřímo Clintonová svému sokovi během projevu.
„Hillary Clintonová chce opustit, zcela zrušit druhý dodatek (ústavy),“ řekl Trump v noci na středu ve Wilmingtonu v Severní Karolíně. Právě druhý dodatek ústavy zajišťuje Američanům právo nosit zbraně.
„Donald Trump prostě naznačil, že někdo zastřelí Hillary Clintonovou,“ řekl poté mluvčí skupiny Priorities USA Justin Barasky, která Clintonovou podporuje. Šéf její kampaně Robby Mook varoval, aby lidé nevolili Trumpa: „Co říká, je nebezpečné. Osoba usilující o post prezidenta Spojených států by rozhodně neměla jakkoli nabádat k násilí.“
Trumpa vzápětí podpořila Národní asociace držitelů zbraní (NRA), která vyzvala k podpoře příslušného dodatku ústavy, a tedy hlasování pro oficiálního republikánského kandidáta. Ten se nyní snaží kampaň postavit i na zachování práva nosit zbraň, proti kterému stojí Clintonová kvůli řadě vražedných útoků.
Podle statistik bylo loni v USA zastřeleno přes 13 tisíc lidí a téměř 27 tisíc lidí bylo zraněno, uvedla BBC. V roce 2012 statistikové porovnali údaje z USA a z Velké Británie a zjistili, že vražd spáchaných střelnou zbraní v přepočtu na počet obyvatel je ve Spojených státech téměř třicetkrát víc.
(red)
