Roboti jsou v Japonsku lepšími pedagogy, než jejich lidské protějšky. S výukou dětí za pomoci inteligentních humanoidů již mají v Zemi vycházejícího slunce první zkušenosti a předpovídají robotům zářnou budoucnost včetně výuky dětí.
Roboti budou v Japonsku v dohledné době běžnou součástí domácností – stejně jako automobily.
Děti postávají v hloučku u žíněnky, když se na ni postaví Nao a předvede jim čelní rozštěp neboli provaz.
„Takhle se to dělá, vidíte?“ ptá se svých žáků.
Na základní škole v Tokiu vede Nao pravidelně hodiny tělocviku, učí ale i kaligrafii. Měří přitom jen necelých 60 centimetrů a je z plastu. Nao je totiž robot.
Se svýma citlivýma rukama a roztomilou hlavou s velkýma očima uspěl Nao u japonských dětí a studentů, které připravuje na další studium. Android Nao se stal jakousi univerzální zbraní japonského vzdělávacího systému.
Robotí doučování
Autorem a výrobcem robota Nao je dceřiná společnost telefonické firmy Softbank.
Robot Nao mluví nyní 25 jazyky a pracuje také jako asistent na univerzitě v Tokiu, kde slouží kromě jiného coby názorný příklad při přednáškách o robotice.
Ne náhodou je Japonsko považováno za domovinu robotiky. Japonci roboty používají již několik let v průmyslu, objevily se v nákupních centrech i nemocnicích.
Nao stojí v Japonsku kolem 12 tisíc eur, společnost jich prý dosud prodala tisíce. Ne náhodou je Japonsko považováno za domovinu robotiky. Japonci roboty používají již několik let v průmyslu, objevily se v nákupních centrech i nemocnicích.
Novým útočištěm mechanických pomocníků se nyní staly školy a univerzity, rodiče je pořizují domů dětem k doučování. Ze začínajících učitelů se mezitím stávají právoplatní učitelé.
Nao tak podle vývojářů dokázal, že je schopen lidi nahradit nejen při jednotvárné práci v továrnách. Vývojáři navíc hlásí, že s jeho zdokonalováním stále neskončili.
Tým inženýrů na univerzitě v Ósace testoval na základních školách v posledních 6 letech dva typy robotů. Snažili se zjistit, jestli robot dokáže děti naučit více věcí nežli člověk. Zjistili několik zajímavých skutečností. Dětem například vtiskli do náruče hadrovou panenku Hugvie, v níž byl zabudovaný komunikační program.
Lidský učitel pak dětem četl text a učil je nové poznatky skrze otázky. „Děti si ze čteného obsahu pamatovaly více ve chvíli, kdy měly v rukou panenku a mohly jí při poslechu také například hladit,“ řekl Hidenobu Sumioka z univerzity v Ósace.
Také Ishigura potvrzuje, že se robotům děti ve školách nijak nebrání, naopak si k nim vytvářejí i citové vazby. Humanoid má za katedrou jednu velkou výhodu: nikdy se nezlobí, nikdy nepřikazuje, a nikdy nikoho netrestá.
Pozornost dětí se díky fyzickému kontaktu s hračkou značně zvýšila. K efektu napomohl nejen přímý fyzický kontakt s „učitelem“, ale i uklidňující tlukot srdce, který panenka Hugvie (horní snímek) dokáže věrně reprodukovat.
Japonsko: země robotům zaslíbená
Japonsko v tomto směru nemá konkurenta a z jeho zkušeností s roboty vycházejí vědecké týmy celého světa. Podle otce a popularizátora japonské robotiky Hiroshiho Ishigura většina testů přitom ukazuje stejné výsledky: Studenti se díky robotům učí efektivněji.
Ishigura používá při přednáškách na univerzitě robota jménem Commu (spodní snímek) a studenti jej prý chovají ve velké oblibě. Jeden exemplář Commu stojí kolem 1000 eur.
Podle Ishigury si po počáteční nedůvěře roboti získávají pomalu i náklonnost dalších japonských učitelů. Humanoid by se sice v budoucnu mohl stát jejich konkurencí, nicméně v současnosti jsou roboti drtivou většinou ve školách v roli asistentů. Samotní tak učit nemohou, jako pomůcka jsou ale ve školách prý vítáni.
Inteligentní robot Pepper
Japonský trh s roboty každým rokem roste. Letos šel do prodeje například Pepper, inteligentní robot určený do domácnosti. Stojí kolem 1500 eur, a má ve slovní zásobě 4500 japonských slov, plus ovládá další 3 jazyky. V létě si zájemci během první minuty po zahájení prodeje rozebrali 1000 kusů.
Ministerstvo hospodářství vidí v robotice zdroj příjmů v následujících letech a odvětví předpovídá velký rozmach. Letos by měl obchod s robotikou v Japonsku dosáhnout ročního obratu kolem 11 miliard eur, v roce 2035 počítá úřad již se 72 miliardami eur.
Dříve dominantní trh s průmyslovými roboty by se v Japonsku měl ustálit, růst by měl do roku 2035 jen asi o 5 %. Trh s robotickými pomocníky a asistenty by se měl naopak co do objemu až ztrojnásobit ještě před rokem 2035.
Japonci vidí svou budoucnost tak, že roboti budou v dohledné době běžnou součástí jejich domácností – stejně jako automobily.
Japonsko je napřed
Na vývoji robotů pracují ty největší japonské společnosti jako Hitachi, Panasonic, Toyota, Nissan i Honda.
Japonsko je co se týká robotů před zbytkem světa o několik let napřed – zatímco v lidech obvykle vyvolává komunikující stroj při osobním setkání strach, Japonci se do robotů dokáží i bezhlavě zamilovat. Za předchůdce robotů ostatně považují mechanické panenky ze 17. století, které servírovaly čaj a některé uměly i střílet lukem na cíl.
Robotičtí učitelé jsou tak v tomto vývoji pro Japonce spíše logickým krokem, než nějakou společenskou revolucí. Také Ishigura potvrzuje, že se robotům děti ve školách nijak nebrání, ba naopak si k nim vytvářejí i citové vazby.
Humanoid má navíc za katedrou jednu velkou výhodu: nikdy se nezlobí, nikdy nepřikazuje, a nikdy nikoho netrestá.
Robot – kamarád
„Děti vidí roboty jako svoje kamarády,“ dodal Ishigura s tím, že stroj tak minimálně může ve školách sloužit jako dokonalý prostředník mezi autoritou učitele a učícím se dítětem.
Nao se učí učit děti nejen v Japonsku, ale i ve školách v Británii a Americe, Pepper by měl v příštím roce na objednávku také vyrazit do světa coby učitelův pomocník.
Výrobci ovšem upozorňují, že roboti nejsou zdaleka dokonalí, jak se může zdát – pokud budete mumlat, šišlat, anebo použijete nesprávný gramatický výraz či jinak nepřesnou formulaci, komunikace s ním vezme rychlý konec. Absolutně vám totiž neporozumí.
(red)