Rasismus je již možné omezit pomocí podprahového tréninku lidí během spánku.
Rasové a sexistické předsudky lze ovlivnit manipulací myšlení během spánku. Tým neurologů v Chicagu vyvinul metodu spánkového tréninku, díky němuž lze z podvědomí vytěsnit rasistické či sexistické myšlení.
Vědecký tým Northwestern University v Chicagu provedl test, kdy 40 vybraným jedincům pouštěl během spánku zvuky, které měly zasáhnout do jejich podvědomí a ovlivnit jej, píše časopis Science.
Ještě před tím byli účastníci testováni ohledně předsudků, kterými trpí. Především pak co se týká rasismu a sexismu. Každému účastníkovi byl podle nich přiřazen specifický sled slov, který jim poté ve spánku neurologové potichu pouštěli, aby „trénovali“ jejich podvědomí.
Slova se párovala dopředu s obrazy. Při rasistických sklonech dostala tvář černocha přiřazené slovo „slunce“. Při sexismu ženský obličej párovalo slovo „matematika“.
Slova byla opakem toho, co si lidé podvědomě mysleli. Pokud například muž trpěl předsudkem, že ženy jsou hloupé, vědci mu pouštěli během spánku frázi: Ženy jsou chytré. Slova se také párovala dopředu s obrazy.
Při rasistických sklonech dostala tvář černocha přiřazené slovo „slunce“. Při sexismu ženský obličej párovalo slovo „matematika“.
Pro každý typ předsudků vědci zvolili jiný typ vyjádření a slov. Nahrávky pouštěli lidem 90 minut denně během odpoledního spánku. Snížení míry zaujatosti a předsudků poté pozorovali na testovaných účastnících ihned po skončení terapie.
Sugescí lze ovlivnit i nevhodné návyky a závislosti
Po celkovém ukončení testů naopak zjistili, že spánkový trénink dokáže na lidské podvědomí působit jen omezenou dobu, přibližně jeden týden. Poté jeho účinky z paměti vymizí.
„Můžeme potvrdit, že úprava podvědomé zaujatosti je možná,“ řekl profesor kognitivní neurologie Ken Paller.
Dodal také, že technika by mohla být využitelná i při boji se závislostmi a při nezdravé výživě.
Upozornil nicméně i na etické problémy metody, které jsou prý podobné jako například u podprahové reklamy. Podle něho by ale stálo za úvahu, jestli by podobná cvičení neměli absolvovat policisté a soudci, kteří činí důležitá rozhodnutí. Ti jsou totiž také často předpojatí a svými názory společnost k předsudkům sami vedou.
Když měli účastníci testu ve hře zabíjet lidi, vždy útočili nejprve na černochy, přestože někteří z nich nebyli ani ozbrojení.
Vědecká studie se snažila potvrdit, že sociální interakce ve společnosti je často podvědomě ovlivněna chováním lidí v minulosti, zkušenostmi, názory okolí. Lidé ale reagují předsudečně i bez ohledu na vyhodnocení reálné situace.
Studie cituje výsledky jiného průzkumu, kdy účastníci hráli počítačové hry, tudíž se chovali intuitivně a neměli čas na dlouhé rozvahy. Když měli ve hře zabíjet lidi, vždy útočili nejprve na černochy, přestože někteří z nich nebyli ani ozbrojení.
Když si v rámci hry měli vybrat potenciálního asistenta pro univerzitní výzkumnou práci, téměř vždy si zvolili muže, byť mezi uchazeči byly i stejně kvalifikované ženy.
Tým z Chicaga zároveň konstatuje, že situace ohledně společenské diskriminace se poslední roky zlepšuje, nicméně do ideálu má stále velmi daleko. Boj s předsudky podle nich zhoršuje strach, díky němuž se jich někteří lidé drží i přestože k nim nemají žádný reálný důvod.
Ty nejčastější a největší předsudky se tvoří ve společnosti dlouhá desetiletí a trpí jimi tak i mladí lidé, kteří s problematikou třeba ani nikdy nepřišli do styku.
(red)
