Podle vědců se v Británii podaří definitivně porazit rakovinu nejpozději do roku 2050.
Úmrtí způsobená rakovinou nejpozději do roku 2050 vymizí ze všech věkových skupin, kromě té nad 80 let, pokud bude dál úspěšně pokračovat prevence a rozvoj léčebných postupů. K tomuto výsledku došli ve své studii britští vědci z renomovaných vysokých škol University College London (UCL) a King’s College London.
Podle vědců těchto dvou prestižních ústavů se Británie ocitla v mimořádném bodu historie, kdy do dvaceti až třiceti let počet úmrtí lidí na rakovinu mladších 80 let klesne na nulu.
Klesající počet kuřáků, rychlejší diagnostika, lepší radiologická léčba, kvalitnější operace a supermoderní medikamenty vedly ke snížení počtu úmrtí na rakovinu od roku 1990 o celé jedno procento každý rok. A toto procento přeživších se stále zvyšuje.
„Co činí tuto dobu tak speciální je, že rakovině dokážeme předcházet, a pokud už u někoho propukne, jsme ji schopni efektivně léčit,“ řekl David Taylor emeritní profesor farmacie a veřejného zdraví na UCL.
Profesor Taylor se svými kolegy publikoval zprávu „Překonání rakoviny v 21. století“, ve které uvedli, že poprvé v historii dokázali lékaři včas odhalit rakovinu u 325 tisíc Britů a počet úmrtí způsobených touto zhoubnou nemocí klesl za 20 let o třetinu.
Úspěch i bez revoluce
Přestože zpráva upozorňuje, že v příštích letech vědci nepřijdou s žádnou převratnou metodou, která by dokázala pacienty trpící rakovinou vyléčit, pokračující snižování počtu kuřáků, zkvalitňování medikamentů a včasnější odhalování rakoviny (například rakoviny tlustého střeva, která je diagnostikována často až velmi pozdě) může vést k tomu, že v Británii do roku 2050 už nikdo mladší 80 let na rakovinu nezemře.
K dosažení tohoto cíle má pomoci i naše lepší pochopení genetické informace rakoviny, které povede k dokonalejším a efektivnějším medikamentům.
„V první polovině 20. století jsme učinili velké pokroky v léčení infekčních onemocnění. Druhá polovina minulého století se nesla ve znamení snížení počtu srdečních onemocnění a 21. století s sebou přinese pokles úmrtí způsobených rakovinou,“ věří profesor Taylor. „Už nyní si vedeme dobře, ale může to být ještě lepší. Nesmíme se bát,“ dodal.
Genetička Jennifer Gillová z UCL uvedla, že v příštích desetiletích lidstvo lépe pochopí genetické mutace, které rakovinu způsobují.
„V současnosti je možnost testování značně omezená. Například zhruba polovina lidí ze 70 tisíc Britů, kteří mají gen BRCA způsobující rakovinu prsu či prostaty vůbec netuší, že takový gen v sobě nosí,“ vysvětlila Gillová.
V odpovědi na zveřejněnou zprávu prohlásila Emma Greenwoodová, šéfka Cancer Research UK, britské organizace zaměřené na snížení počtu úmrtí způsobených rakovinou, že jejich cílem je zvýšit počet lidí, kteří přežijí minimálně o tři čtvrtiny do roku 2030.
(red)
