Šéf Evropské komise Jean-Claude se obul do tváří kampaně za odchod Velké Británie z Evropské unie. Na zasedání europarlamentu označil Borise Johnsona a Nigela Farage za smutné hrdiny a retro-nacionalisty, kteří místo konkrétního plánu opouštějí urychleně loď.
Za smutné hrdiny označil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ty britské politiky, kteří před referendem prosazovali odchod z EU a po vítězství tzv. brexitu z politiky sami odešli.
Ve vystoupení europarlamentu Juncker poznamenal, že lidé jako někdejší londýnský starosta Boris Johnson anebo šéf Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage nejsou podle něj skutečnými patrioty.
„Ti, kdo přispěli k situaci v Británii, rezignovali: Johnson, Farage a další. Jsou to retro-nacionalisté, ne patrioti. Patrioti při potížích nerezignují, ti zůstávají,“ uvedl Juncker.
Johnson, který byl výraznou tváří kampaně za odchod Británie z EU, již oznámil, že o vedení Konzervativní strany se nebude ucházet, a nebude tak jako nový premiér vyjednávat faktické podmínky brexitu.
Europoslanec Farage, který roky bojoval za odchod své země z unie, zase oznámil svůj odchod z čela UKIP. Na funkci v europarlamentu ale nerezignoval. Jednání se ale ve Štrasburku nezúčastnil.
Juncker rovněž na zasedání znovu zopakoval postoj EU, že s britskou stranou nezačnou konkrétní jednání do chvíle, než Londýn oficiálně oznámí svůj záměr odejít.
„Mohu pochopit, že příznivci setrvání v EU potřebují týdny na reflexi, ale nechápu, proč tábor brexitu potřebuje měsíce, než bude vědět, co chce dělat. Myslel jsem, že mají plán. Místo toho ale opouštějí loď,“ poznamenal Juncker.
Juncker ztrácí podporu zbytku Evropy
Juncker však po britském referendu ztrácí v Evropě důvěru a někteří volají po jeho odchodu.
Německou kancléřku Merkelovou rozhněvalo posměváčkovství, které předseda Evropské komise po britském referendu projevil.
„Juncker zas a znovu jednal proti společnému zájmu a jeho reakce na britské referendum byla velmi škodlivá,“ uvedl zdroj z německé vlády a dodal, že kancléřka začala Lucemburčana považovat za „součást problému“.
Důvěru navíc ztratil i v dalších zemích Evropské unie včetně České republiky.
Evropské politiky popudily mimo jiné výroky o možné nezávislosti Skotska a Severního Irska nebo návrh, aby se na vystoupení Británie zareagovalo rozšířením eura do celé sedmadvacítky.
Zřejmě nejostřeji reagoval český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že je Juncker „negativním symbolem“ evropského federalismu a vyzval jej k rezignaci.
Podle něj za brexit sice nese vinu hlavně odcházející premiér David Cameron, nicméně ani „Juncker není mužem na svém místě”.
Podobně reagovali i polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski či estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Ten označil chování předsedy EK za otřesné.
(red)
