Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil a je dlouhodobě neudržitelný. Může za to i Babišova vláda. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Stav veřejných financí ČR je neudržitelný. Situace se zhoršila během posledního roku, a to nejen vlivem pandemie covidu-19, ale také kroků Babišovy vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada.
„Jediný nepříznivý rok stačil na to, aby se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády. Veřejné finance se dostaly pod obrovský tlak kvůli koronavirové pandemii, nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Jako příklad jmenovala významné snížení zdanění příjmů fyzických osob nebo navyšování důchodů nad rámec zákonného valorizačního schématu.
Ještě loni přitom projekce rady ukazovaly, že zadlužení na úrovni dluhové brzdy (55 % HDP) by mohlo Česko dosáhnout až v roce 2043.
V případě, že by český dluh skutečně dosáhl úrovně dluhové brzdy, musela by být podle zákona přijata opatření, jež by zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
„Jednalo by se o zásadní kroky nejen na úrovni příjmů a výdajů centrálního rozpočtu, ale významné škrty by se nevyhnuly ani krajům, obcím či zdravotním pojišťovnám,“ vysvětlila Zamrazilová.
Zároveň dodala, že případné zvýšení daňové zátěže či vynucené omezování investičních a provozních výdajů by pocítil každý občan České republiky.
Projekce vývoje dluhu v horizontu 50 let pak ukazuje, že za předpokladu zachování stávajících příjmových a výdajových politik by dluh sektoru veřejných institucí dosáhl 334 procent HDP.
Klíčovým problémem zůstává také stárnutí populace. Během pandemie se prakticky zastavily aktivity spojené s důchodovou reformou, a tak ministerstvo práce a sociálních věcí předalo vládě návrh zákona o reformě důchodového systému až letos v květnu.
Realizace návrhu v předložené podobě by podle NRR navíc problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí ještě prohloubila.
Pokud se nic zásadního nezmění, naroste podíl výdajů na starobní důchody v příštích 40 letech ze stávajících 7,7 procenta HDP na 12,3 procenta HDP. Zatímco dnes připadají na každého občana staršího 65 let bezmála 3 lidé v produktivním věku, během příštích čtyř dekád tento podíl klesne na 1,6.
Udržitelnost penzijního systému by podle zprávy zlepšilo navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití, aby každý občan strávil v důchodu v průměru čtvrtinu života.
Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí a ozdravnou strategii, aby tomu zabránila.
„S návratem schodku na předcovidové úrovně se nyní počítá až pro rok 2031, a také v mezinárodním kontextu se nárůst českého zadlužení v období pandemie zcela vymyká očekávanému vývoji. Jarní výhled Mezinárodního měnového fondu dokonce Česko označuje za zemi s druhým nejvyšším očekávaným růstem zadlužení v rámci EU,“ dodala Zamrazilová. (pel)
Rozpočtová rada bije na poplach: Česko narazí na dluhovou brzdu už v roce 2024
