Česká armáda dnes provozuje zhruba 600 vozidel UAZ. Jejich průměrné stáří dosahuje 28 let.

Armáda ČR plánuje nákup nových osobních terénních automobilů až v roce 2021. Průměrné stáří vozidel UAZ je přitom 28 let, když zhruba jedna desetina vyžaduje opravu. Vedle toho používá armáda také vozidla Land Rover Defender, jejichž průměrné stáří je 12 let.

Původně měla Armáda ČR přistoupit k náhradě dnes používaných osobních terénních automobilů (OTA) za modernější vozidla již v letech 2018 – 2019. Podle nejnovějších informací však jejich výměna začne nejdříve za 5 let.

„Projekt přezbrojení AČR osobními terénními automobily je plánován v rámci střednědobého výhledu od roku 2021 v návaznosti na přidělení finančních prostředků,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

„Potřebný objem finančních prostředků bude vyčleněn až na základě zpracované marketingové analýzy tak, aby mohla být postupně provedena celková obměna osobních terénních automobilů,“ vysvětlila dále.

Vozidla UAZ: 28 let

Resort obrany v současné době provozuje zhruba 600 kusů vozidel UAZ v různých modifikacích. Použitelná je údajně většina těchto vozů a to navzdory tomu, že jejich průměrné stáří dosahuje 28 let.

„V průměru můžeme hovořit o deseti procentech neprovozuschopné techniky, která čeká na opravu nebo je aktuálně opravována,“ informoval v souvislosti s automobily UAZ resort obrany.

„V případě, že by se jednalo o nerentabilní opravu, je technika prohlášena za nepotřebnou a je s ní nakládáno v souladu s platnou legislativou,“ doplnila za ministerstvo Jana Zechmeisterová.

Na servis vozidel UAZ vynakládá armáda ročně v průměru 10 milionů korun. V převážné většině se jedná o vojskové opravy, kdy uvedený objem finančních prostředků zahrnuje i prováděné údržby, STK, revize či přípravu techniky na sezónní provoz a technickou údržbu.

LR Defender: 12 let 

Druhou značkou osobních terénních automobilů používaných Armádou ČR jsou vozidla Land Rover Defender 110 TDi a Land Rover Defender 130 Kajman.

Těchto automobilů dnes v různých verzích provozuje resort obrany zhruba 700. Průměrné stáří armádních landroverů je 12 let. Většina z nich provozuschopná a na jejich servis ministerstvo vynakládá v průměru 20 milionů Kč.

„Tato technika je opravována cestou vojskových oprav i civilních opravců,“ informoval resort obrany. Zajímavostí je, že u vozidel Land Rover již byla ukončena sériová výroba podvozků.

Na obranu 2 %

Česká republika dnes vynakládá ročně na obranu zhruba 1 procento hrubého domácího produktu (HDP). V příštím roce resort obrany dostane ze státního rozpočtu celkem 52,5 miliardy Kč.

Jedním ze závazků ČR plynoucích z členství v NATO je dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2 % hrubého domácího produktu.
Vládní koalice se v roce 2015 dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP.

Jak před několika dny prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO), Česko by mohlo začít vydávat na obranu částku ve výši 2 procent HDP v roce 2025.

Armádních 460 miliard

Česká armáda si ve své koncepci výstavby, kterou loni schválila vláda, naplánovala do roku 2025 výdaje ve výši 460 miliard korun, v nichž byly zahrnuty i výdaje na obranu v roce 2015.

Z celkové částky 460 miliard má jít zhruba 150 miliard korun na přezbrojení, tedy na nákup techniky, munice nebo vybavení. Zbytek je určen na běžné výdaje nebo na zaplacení vojáků.

Hlavní vyzbrojovací projekty v oblasti rozvoje pozemních a vzdušných sil, IT technologií a v oblasti logistiky představila armáda v září 2016 na konferenci při příležitosti Dnů NATO.

Jako konkrétní projekty byly zmíněny například pořízení nových protitankových zbraní, prostředků velení a řízení, pásových bojových vozidel pěchoty, balistické ochrany jednotlivce, víceúčelových vrtulníků střední hmotnosti, radarů, středních transportních letounů, čtyř baterií pozemní protivzdušné obrany SHORAD či systémů vlastní ochrany na letadla A-319 CJ.

Přezbrojení začíná

Náčelník Generálního štábu Josef Bečvář v listopadu 2016 uvedl, že začíná postupné nastartování jednotlivých velkých přezbrojovacích projektů, jejichž příprava bude dokončena v roce 2017.

Jako velké armádní projekty zmínil nákup letištních a mobilních radiolokátorů, víceúčelových vrtulníků, modernizaci vybavení protivzdušné obrany, projekty rozvoje pozemních sil (kolová obrněná vozidla velitelsko-štábních a spojovacích, náhrada BVP 2 či projekt Dělo NATO) a další akvizice podpůrné techniky, jako jsou vyprošťovací a dílenské prostředky či automobilní technika.

Více k tématu:
Ministr Stropnický: Česká republika by mohla na obranu dávat 2 procenta HDP v roce 2025